Všichni to znáte, myslím ty řeči o roce 2012. Že TO přijde, někdo říká, že už se TO dávno děje. Spousta lidí k TOMU vzhlíží, vztahuje naděje, jaksi přirozeně cítí, že takhle to dál zrovna dobře nejde. Že prostě směřujeme - a zde bych si vypůjčil ze scénáře Války Roseových - na dno prehistorických žabích sraček. Dámy jistě prominou. Jenže.
Včera poprvé mě napadlo. Co když TO je jen halucinace, vymodlená budoucnost našich unavenejch mozků. Všichni víme, co dokáže přetažená hemisféra. Nespat tři dny, tak stopro vidím Panenku Marii nakupovat v Tescu banány. Co když je tocelý jen důsledek únavy, strašnýho absťáku lidstva. Když vypijete patnáct rumů, osm piv a k tomu si dáte dva, tři prdy, je Vám druhej den tak blbě, že vám mozek šeptá "Dobře bude můj příteli už zítra".